Jak si předem zlevnit všechny půjčky? Vytvořte si správnou úvěrovou historii

S úvěrovou historií se dá pracovat aktivně, čehož výsledkem pak budou levnější všechny úvěry, o něž v budoucnu požádáte. Stačí udělat pár drobných kroků…

Co je úvěrová historie?

Úvěrová historie je, stručně řečeno, souhrnem všech aktivních zápisů v registrech dlužníků. O každém spotřebiteli i podnikateli, firmě, kdo si vzali v poslední době půjčku, jsou v registrech dlužníků vedeny záznamy nejen o samotných půjčkách, ale zejména o průběhu jejich splácení (řádné, předčasné, odklady splátek atd.), zda byla zamítnuta nějaká žádost nebo ji odmítl samotný žadatel, či o tom, že dluh již byl řádně doplacen, případně ukončen jiným způsobem – předčasné splacení, exekuce, oddlužení, promlčení…

Záznamy v registrech mají dvě základní podoby: pozitivní a negativní. Pozitivní jsou ty čistě informativní, plus řádné splácení. Negativními informacemi rozumíme všechny záznamy o nesplácení, o prodlení nebo o odkladech splátek.

Záznamy v registrech samozřejmě nejdou drženy donekonečna – každý z nich má stanovenu dobu, po níž záznam vymaže nebo alespoň zneviditelní. Jenže než po zániku úvěru dojde k výmazu z registrů, zabere to několik let. Smyslem samozřejmě je, aby informace o dlužníkovi byly po jakousi dobu k dispozici, aby z nich mohly banky i nebankovky vyčíst, s jakým žadatelem teď mají tu čest – zda splácel vždycky řádně, nebo s ním naopak bývaly problémy.

A tady se dostáváme k jádru věci: cestou ke zlevnění budoucích půjček je ukázat bankám i nebankovkám (které s registry také spolupracují), převážně pozitivní záznamy, a tím jim říct, že Vy jste klientem, který se jim vyplatí, protože půjčit Vám, to s sebou nese mnohem nižší riziko, než půjčovat člověku doposud neprověřenému, nebo dokonce tomu, co se se splátkami zadrhával a častěji žádal o jejich odklad, nesplácel, měl exekuce.

Které registry dlužníků „sjíždějí“ banky a kam se podívají nebankovky?

V České republice funguje několik dlužnických registrů. Většina z nich jsou soukromé iniciativy věřitelů, tedy bank a nebankovních společností (včetně poskytovatelů leasingů, prodeje na splátky, odložených plateb za zboží), ale i včetně dodavatelů energií, mobilních operátorů a dalších prodejců služeb založených na pravidelných platbách (splátkách). Jediné registry vedené státem jsou registr insolvencí a registr podnikatelských úvěrů.

V ČR najdete následující registry:

• BRKI – Bankovní registr klientských informací založen bankami a pro účely monitoringu spotřebitelských bankovních půjček, včetně kontokorentů a kreditních karet, nově i odložených plateb, do nichž se banky vrhly teprve nedávno,
• CRÚ – Centrální registr úvěru, který je vyhrazen pro podnikatelské bankovní půjčky, včetně úvěrů pro firmy, vede jej Česká národní banka a jde o jeden ze dvou registrů provozovaných státem,
• NRKI - Nebankovní registr klientských informací založen nebankovními společnostmi a pro účely monitoringu nebankovních půjček a dalších druhů nebankovního zadlužení (leasing, prodej na splátky atd.), zde se evidují nebankovní úvěry spotřebitelské i podnikatelské,
• REPI – Registr platebních informací sloužící zejména poskytovatelům služeb založených na pravidelných platbách – energie, internetové připojení, mobilní tarify, nájem apod.,
• SOLUS – původně hříšnický registr všech dlužníků, kteří se opozdili o více než tři splátky na půjčce nebo o více než jednu platbu u faktur za mobilní tarif či internetové připojení v celkové výši alespoň 500 Kč, o více než dvě splátky na počátku smluvního vztahu či mají zpoždění s úhradou poslední splátky ze smlouvy. Ale už v něm nalezneme i tzv. pozitivní registr, kde se evidují všechny údaje o úvěrech od členských společností, tedy i o jejich celkovém průběhu,
• CEE – Centrální evidence exekucí provozovaná Exekutorskou komorou ČR (soukromá společnost, se státní či s veřejnou správou nemá nic společného), zde se evidují exekuce, ale vyjma těch, co byly nařízeny soudy, orgány státní správy a samosprávy, finančními orgány či zdravotními pojišťovnami,
• ISIR – Insolvenční rejstřík – rejstřík vedený státem, zároveň jediný, který je přístupný zdarma a veřejně online. Shromažďuje informace o insolvenčních řízeních u osob i firem. ISIR spravují jednotlivé krajské (tedy rejstříkové) soudy.

Možná narazíte na registr CERD nebo Centrální registr dlužníků. Cokoliv, co vede na stránky www.centralniregistrdluzniku.cz nebo www.cerd.cz, IGNORUJTE. Jde o podvod, v rámci něhož provozovatel registru vystaví za poplatek falešné potvrzení o bezdlužnosti. Jenže takové potvrzení je vám na dvě věci: na nic a zase na nic. Ještě větší průšvih je, že se v CERD platí formou předplatného s povolením strhávat částku přímo z vaší platební karty, což je pak v podstatě nemožné zrušit…

Jak dlouho zůstávají záznamy v jednotlivých registrech?

V každém z registrů mohou být záznamy uchovávány jen po jistou dobu, jsou naštěstí již stanovena pravidla i pro jejich výmaz v případě, že záznamy byly zaneseny chybně (ta ještě před pár lety chyběla). Ale pozor, na chybu si musíte přijít vy sami a také sami o opravdu (nebo výmaz) údajů požádat. Pojďme nejprve k délce trvání záznamů v jednotlivých registrech:

• BRKI – záznamy jsou vedeny rok po zamítnutí žádosti o půjčku nebo po jejím odmítnutí žadatelem, po celou dobu trvání dluhu a ještě čtyři roky po jeho doplacení (ukončení),
• CRÚ – zde se záznamy drží ještě deset let po doplacení (ukončení) úvěru, aby banky měly komplexnější vhled do splátkové historie podniků,
• NRKI – záznamy jsou tu vedeny rok po zamítnutí žádosti o půjčku nebo po jejím odmítnutí žadatelem, po celou dobu trvání dluhu a ještě čtyři roky po jeho doplacení (ukončení),
• REPI – záznamy jsou vedeny rok po zamítnutí žádosti o půjčku či o splátkovou službu, případně po jejím odmítnutí žadatelem, po celou dobu trvání dluhu nebo smlouvy o splátkové službě, a ještě čtyři roky po doplacení (ukončení),
• SOLUS – zde jsou záznamy z půjček, kde byly potíže se splácením, uchovávány ještě tři roky po doplacení nebo jiném ukončení dluhu,
• CEE – v případě exekucí jsou záznamy uchovávány po dobu nejkratší, a to během celé exekuce a pak ještě 15 dní po jejím skončení,
• ISIR – insolvence je v tomto registru vedena po celou dobu jejího trvání a pak ještě pět let po jejím ukončení. Ale pozor, insolvenční správci a soudci vidí záznamy stále – nemažou se, jen se zneviditelňují pro veřejnost.

Už jste někdy nahlédli do Insolvenčního rejstříku? Možná budete překvapeni, co všechno o sobě musí člověk v insolvenci zveřejnit a měsíčně aktualizovat!!!

Proč mají lidé s dobrou úvěrovou historií levnější půjčky než ti, co ještě nikdy nedlužili?

Víceméně jsem tuto myšlenku již vyjádřila o pár odstavců výše, ale v tomto případě opakování neuškodí: ověřený klient je menším rizikem než ten, o němž banky či nebankovky ještě nic nevědí. Tomu ověřenému proto mohou nabídnout mnohem nižší úrok (a celkové RPSN).

Jak se dá úvěrová historie aktivně pozměnit pozitivním směrem?

Jistě to již vyplynulo z výše uvedených skutečností. Věřitelé raději půjčují ověřeným klientům. Proto je fajn delší dobu před tím, než si naplánujete větší úvěr, hypotéku (u nichž bude pak celková sleva opravdu znát), zabrousit do světa půjček malých, které si vezmete nikoliv za účelem peníze bezhlavě utratit, ale vytvořit o sobě jejich řádným splácením obraz spolehlivého dlužníka/klienta/žadatele, kterému je možné půjčit mnohem levněji.

Vyhněte se předčasnému splacení a vždy samozřejmě posílejte splátky včas.

Nemá určitě smysl brát drahé spotřebitelské úvěry! Zaměřte se na ty, co jsou zdarma anebo za minimální poplatek. Typicky jde o kreditní karty, bezúročné půjčky od bank (kde jsou jen malé poplatky) nebo třeba o první půjčku zdarma (nebankovní konkurence bankovním kreditkám), jestli plánujete nákup vozu, pořiďte jej na splátky, kde akontace bude cirka 75 – 80 % ceny, nakupujte zboží na splátky bez navýšení, levných či bezplatných možností se zkrátka najde dost.

Z každého registru můžete získat online výpis a ověřit si správnost údajů, většinou to ale bude za poplatek

Jedna věc je myslet si, že jsou o vás vedeny jakési záznamy, druhá věc je vidět na vlastní oči, co se o vás v registrech píše. ISIR je přístupný online a zdarma, okamžitě - tam se podíváte kdykoliv. Ostatní registry chtějí za výpis menší či vyšší sumičku:

• BRKI, NRKI, REPI – jeden výpis ze všech tří registrů vyjde na 395 Kč (pokud nemáte datovou schránku nebo el. podpis), doručen bude poštou do vlastních rukou a během cirka tří pracovních dní,
• SOLUS – výpis za 200 Kč bude ihned po platbě kartou doručen na email,
• CEE – výpis za 60 Kč, ale dá se kumulovat zdarma do SOLUS výpisu nebo výpisu z BRKI, NRKI a REPI, k mání je ihned po té, co se platbou z karty dobije elektronická peněženka na stránkách CEE, zde ale pozor, 60 Kč stojí každý dotaz – z toho jeden je, zda o vás v registru něco je nebo není. A pokud je, detaily se zobrazí až po dotazu druhém, za dalších 60 Kč,
• CRÚ – výpis je za 400 Kč a na jeho zaslání má ČNB celých 30 dní.

Co dělat, když v registru najdete chybu?

Pokud najdete chybný záznam, nebo záznam vedený v době, kdy už měl zmizet, požádejte o opravu, kontaktní email je na stránkách každého z registrů. Provozovatel váš nárok na opravu ověří, a pokud zjistí, že údaje opravdu nejsou v pořádku, opravu provede a informuje vás o tom. Nebo opravu zamítne a informuje vás o tom v momentu, kdy zjistí, že záznam je správný. Na celý proces má ze zákona o ochraně spotřebitele tři měsíce.