Kdy sáhnout po refinancování a kdy po konsolidaci? Znamenají vždycky jen úsporu?

Pojďme se dnes podívat na dost podobné pojmy, které patří do oblasti zlevňování půjček a díky nimž se dá na splátkách ušetřit opravdu hodně. Kdy refinancovat a kdy konsolidovat? Asou nějaké situace, kdy se do toho nepouštět?

Nejprve si připomeňme oba pojmy

Abychom se mohli bavit o refinancování úvěrů a o jejich konsolidaci, je potřeba nejprve vědět, co obnášejí a co je pro ně typické.

Refinancování půjčky

Refinancování znamená převedení původní jedné půjčky na jednu půjčku novou. Číslovka „jedna“ je tu důležitá, neboť jakmile se bavíme o více půjčkách, už se posouváme ke konsolidaci. Proces refinancování vypadá tak, že nový poskytovatel sám splatí celý původní úvěr, včetně všech souvisejících poplatků a případných sankcí za předčasné splacení. Tím se ukončí původní půjčka a zanikne původní smlouva o úvěru. Dlužník má novou půjčku od nového věřitele, kterou splácí podle nové smlouvy a nových pravidel.

Typická je pro refinancování zejména účelovost úvěru a vynechání dlužníka z procesu ukončení původní půjčky. Nový poskytovatel totiž posílá peníze přímo na účet věřitele původního, takže částka, kterou zbývá doplatit původní půjčku, vůbec neproteče přes účet dlužníka. Proč? To je asi jasné – aby ji spotřebitel nepoužil na něco zcela jiného a nezadlužil se tím ještě víc – s tím se totiž při posuzování bonity nepočítalo.

V rámci refinancování lze často i navýšit původní dluh. Částka, o kterou se navyšovalo, pak může mít naprosto volné využití, a to dokonce i u hypotéky, ale jen tehdy, když to banka umí - poskytnout neúčelovou část běžné hypotéky (americká hypotéka je vždy neúčelová celá).

Konsolidace půjček

O konsolidaci úvěrů lze napsat v podstatě to samé, co o refinancování, ale s tím rozdílem, že tady jde o sloučení více původních půjček do jedné nové. Proces splacení původních dluhů je tu stejný – opět nic nejde přes účet dlužníka, ale vždy přímo od nového poskytovatele k těm původním, kde se dluhy srovnají do nuly.

Konsolidace se dá provést i na kombinaci hypotéky a běžné půjčky (půjček), kdy se konsoliduje na novou a vyšší hypotéku, takže se tím původní běžné úvěry výrazně zlevní. Běžná půjčka většinou nedokáže konkurovat ceně hypotéky, neb (běžná půjčka) není zajištěna nemovitostí. Výjimkou jsou tu snad jen bezúročná období na kreditní kartě nebo tzv. první půjčky zdarma, ale to se bavíme o extrémně krátkodobých dluzích, ne o ročním a delším úvěrování.

Co je cílem refinancování i konsolidace?

Cíl už byl naznačen, ale pojďme si ho připomenout. Jde v první řadě o úsporu. O přechod na levnější půjčku, na které přeplatíme o dost méně, než kdybychom setrvali u věřitele původního (a to i po započtení sankcí za předčasné splacení původního úvěru). Základním poznávacím znamením ceny tu samozřejmě bude RPSN.

Najdou se ale i cíle alternativní – třeba flexibilnější splátkový kalendář, nižší sankce za odsouvané splátky, možnost rozložit půjčku do delšího období s nižšími splátkami – což ve výsledku sice může znamenat vyšší celkový přeplatek, ale prim tu hraje pohodlnější tempo splácení. To totiž dovolí dlužníkovi normálně žít a sejme z něj hrozbu Damoklova meče v podobě exekuce nebo následné insolvence.

Musí původní poskytovatel souhlasit s refinancováním nebo konsolidací?

Ne, nemusí. V podstatě mu nic není do toho, že vy chcete půjčku předčasně splatit a vzít si ji u konkurence. Na to máte z občanského zákoníku a též ze zákona o spotřebitelském úvěru nárok (nikoliv jen právo). Žádat o svolení rozhodně nemusíte. Jediné, co budete od původního poskytovatele požadovat, je vyčíslení zbývajícího dluhu, včetně sankcí za předčasné splacení. Vyčíslení může a nemusí být zpoplatněno, vždy musí být na vaši žádost vyhotoveno.

Připomeňme, že rozdíl mezi nárokem a právem na něco je obrovský. Na co máte ze zákona nárok, to musíte dostat, bez jakýchkoliv soudních tahanic. Na co máte právo, to se dá teoreticky vysoudit, ale výsledek předem zaručen není. Platí to v celém právním řádu, včetně například práva pracovního a interních směrnic organizace.

Jak je to s poplatky za předčasné splacení půjčky formou refinancování nebo konsolidace?

Už několikrát jsem v textu zmínila „sankce za předčasné splacení“. Podrobněji se na ně podívám v dalším blogu, přece jen je to trochu širší téma. Teď je důležité s nimi předběžně počítat a zahrnout je do rozhodování, zda refinancování či konsolidaci ano, nebo raději ne.  Kde je najdete? Hrubý nástin vždy musí být ve smlouvě o půjčce!

Na co si dát pozor, když se rozhodujete ohledně refinancování nebo konsolidace?

V podstatě je potřeba se zaměřit na cíle, kterých refinancováním nebo konsolidací chcete dosáhnout. Jde jak o zlevnění půjčky (půjček), tak o usnadnění jejich splácení formou snížení měsíčních splátek, i za cenu rozprostření umořování dluhu do delšího období.

Jde jen o cenu?

Jakmile vám půjde jen o cenu, je rozhodování extrémně snadné. Stačí porovnat celkovou částku splatnou spotřebitelem z původní půjčky (půjček) a novou splatnou částku plus náklady na předčasné splacení původního dluhu (dluhů). Když vychází částka po změně o dost níž (i přes náklady na předčasné splacení), není co řešit a hurá do procesu. Na vás pak je rozhodnutí, zda zachovat stejnou výšku splátek a umořit dluh dříve, nebo si splátky nastavit níž a splácet stejně dlouho, jak bylo plánováno původně.

Stát se ale může, hlavně u hypoték u některých bank, že sankce za předčasné splacení bude natolik vysoká, že hrubě předčí úsporu vzniklou přechodem no novou půjčku. Proto než smlouvu o refinancování či konsolidaci podepíšete, se vždycky ujistěte, že sankci znáte. Nový poskytovatel nemá povinnost vám říkat, že se vám takový krok nevyplatí.

Jde hlavně o snížení splátek?

Pokud však potřebujete udělat současné splácení pohodlnějším, tedy snížit splátky, a tím často i prodloužit dobu splácení, možná se nejprve zeptejte u původního poskytovatele, zda by k takovému kroku svolil a upravil vám splátkový kalendář, samozřejmě též kolik by to stálo. Vyhnuli byste se sankcím za předčasné splacení.

Jestliže původní věřitel/é nebude ochoten vám vyhovět, poohlédněte se po novém úvěru a konsolidujte nebo refinancujte s nastavením nižších splátek hned od počátku ve smlouvě. Může to nakonec vyjít o něco dráž než původní závazek, ale s jistotou, že to dáte, že splátky utáhnete. Vy se ale sami musíte rozhodnout, jakou částku navíc jste ochotni tolerovat.

Chcete zkombinovat oba cíle?

I to je možné. Někdy si lidé z neznalosti nebo z nepozornosti vezmou dražší půjčku a časem zjistí, že jinde by je byla vyšla levněji. Anebo se situace na trhu během několika let vyvine natolik příznivě, že nové úvěry jsou nabízeny s mnohem nižšími sazbami.

V takových situacích se může podařit díky refinancování a konsolidaci snížit měsíční splátky, ale přesto zachovat původní délku splácení, jinými slovy celkově zaplatit za nový úvěr méně. Tato kombinace se může stát ideálním výsledkem celého procesu.

Jak to shrnout?

Nejen vzetí půjčky (půjček), ale i její refinancování (jeden úvěr)nebo jejich konsolidace (více úvěrů) jsou velkým krokem k velkému závazku. Ale v tomto případě se dá dosáhnout slušné úlevy – ve srovnání se závazkem původním. Oba kroky znamenají předčasné splacení původního dluhu a vzetí nové půjčky. Proto byste se při jejich výběru měli řídit naprosto stejnými pravidly, jaká se při braní půjček doporučují.