Jakou smlouvu vybrat, když chcete půjčit peníze, zahradní traktor, průchod skrz pozemek?

Jakou smlouvu vybrat, když někomu půjčujete peníze, zahradní traktor, zimní gumy nebo třeba možnost průjezdu? Pokaždé jinou!

Přestože se půjčení peněz, fůry dřeva nebo sekačky na trávu zdá na první pohled jako úplně stejná forma vypůjčení, opak je v české legislativě pravdou. Abyste uzavřeli správnou smlouvu, je potřeba rozlišit výprosu, výpůjčku, zápůjčku.

Proč tento text?

Sousedské a rodinné půjčování je běžnou praxí – a většinou ho nemusíme jakkoliv formálně řešit. Někdy se však rozhodneme půjčit dražší věc, více materiálu za víc peněz, případně vyšší obnos. A pokud jsme si to neošetřili smlouvou, může docházet ke zbytečným sporům. Třeba když se během půjčení „podařilo“ věc poškodit, znehodnotit, když se nedaří splácení atd. Zkrátka, když jde o větší laskavost, měli bychom si ji ošetřit smlouvou. Jen pro klid duše a případné potíže (abychom na ně nedoplatili nakonec zase jen my…). Jenže která smlouva bude ta správná?

Exkurze do „občana“

Všechny druhy půjčování jsou v občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) pojmenovány jako „přenechání věci k užití jinému“ a řešeny v části čtvrté, konkrétně ve druhém dílu hlavy druhé. Každý druh půjčení tu má jeden vlastní oddíl. A každý z nich má trošičku jinou definici i pravidla. V čem – to se hned dozvíte.

Od nájmu, licence a pachtu, které jsou v občanském zákoně řešeny ve stejné části, teď odhlédněme, v těchto případech totiž nejde o běžné půjčování v rodině či mezi známými. Zaměřme se tu jen na půjčování věcí, peněz, materiálu, plus na již zmíněné umožnění průjezdu či průchodu pozemkem.

Známí na pár dní potřebují váš zahradní traktor – smlouva bude o výpůjčce

Bezúplatné půjčení nezužitkovatelné věci na předem omezenou dobu, to je stručná definice výpůjčky. Věnují se jí §2193 až 2200. Přesné znění je následující: „Smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání“.

Zákon tedy předpokládá, že půjčitel (ten, kdo půjčuje) a vypůjčitel (ten, kdo si vypůjčuje) se spolu dohodnou na způsobu užívání vypůjčené věci. Pokud k takové dohodě nedojde, musí vypůjčitel s věcí nakládat způsobem přiměřeným její povaze. V tomto případě s ní bude sekat trávu, případně tahat vozík s posekanou trávou nebo vykonávat jiné práce – podle toho, jaké vybavení u vašeho zahradního traktoru je. Pokud vypůjčitel poškodí věc nepřiměřeným používáním, náklady na opravu hradí on.

Důležité je půjčení nezuživatelné věci. Proč? Protože ta samá věc, kterou půjčujete, vám bude i vrácena, vypůjčitel ji nespotřebuje, jen použije. Ve smlouvě je potřeba mít datum výpůjčky a popis vypůjčené věci, identifikaci půjčitele a vypůjčitele, jejich souhlasné podpisy, případně záznam o stavu vypůjčované věci, záznam o seznámení s jejím používáním, uveden ještě může být závazek k vrácení věci, jakmile ji majitel nutně potřebuje.

 Vše ostatní je řešeno v samotném zákoně, který dává jasná práva a povinnosti obou stranám vztahu, takže smlouva samotná nijak složitá být nemusí. Práva a povinnosti výpůjčky jsou nastaveny následovně:

• vypůjčitel nesmí bez souhlasu majitele vypůjčit věc další osobě,
• trvání výpůjčky lze sjednat – pokud se nesjedná, musí vypůjčitel věc použít bezodkladně, aby ji mohl co nejdříve vrátit
• s vrácením věci musí majitel souhlasit (aby byl přítomen vrácení a na něj připraven, například aby traktorek nezůstal moknout půl dne venku)
• věc musí být vypůjčena ve stavu způsobilém k užívání – zde za ni ručí majitel. Pokud vznikne vypůjčiteli škoda důsledkem špatného stavu vypůjčené věci, hradí ji majitel (půjčitel).
• vypůjčitel musí dostat návod k použití, nebo ho majitel věci musí zaškolit (jestliže vypůjčitel nepoužíval podobnou věc již dříve). Jestliže majitel poučení neprovede, je povinen vypůjčiteli uhradit případnou škodu způsobenou neznalostí
• majitel si nemůže vymáhat předčasné vrácení věci – pokud bylo stanoveno datum vrácení. Z tohoto tvrzení existují ale dvě výjimky:
• první výjimka: věc je evidentně vypůjčitelem používána nesprávně
• druhá výjimka: majitel náhle nutně svou věc potřebuje a ve smlouvě byla sjednána možnost okamžitého vrácení věci v případě její nutné potřeby
• vypůjčitel musí sám platit náklady spojené s užíváním věci, například pohonné hmoty.
• pokud však věc potřebuje mimořádný náklad (například servis), hradí jej majitel. Jestliže věc do servisu dával vypůjčitel, musí si o částku na úhradu servisu říct „do tří měsíců od vrácení věci, jinak je soud nepřizná“. Vše samozřejmě podloží doklady ze servisu.

Přátelé se stěhují do nového – a hodila by se jim na dobu neurčitou vaše mikrovlnka, kterou teď stejně nepoužíváte – toto bude výprosa

Stejně tak bude výprosou i situace, kdy sousedovi umožníte průchod skrze váš pozemek (dáte mu klíče od branek), neb mu to ušetří spoustu kroků, když půjde na vlak. Výprosa je druh půjčení věci k užívání, které je bezplatné, na předem neomezenou dobu a také a také bez omezení účelu využití této věci.

Možná vám slovo výprosa přijde zvláštní – ale jeho význam jistě ne – řeší se jím totiž většina rodinných a sousedských výpomocí. Jen jste možná netušili, že jí česká legislativa říká právě takto. V občanském zákoníku najdete výprosu upravenu v § 2189 – 2192, stranami vztahu tu jsou půjčitel a výprosník. Práva a povinnosti jsou u výprosy následující:

• vrácení přenechané věci si může půjčitel vyžádat naprosto kdykoliv (doba výprosy totiž není předem stanovena, jinak by to byla výpůjčka)
• k vrácení však nesmí dojít v době, kdy by to způsobilo půjčiteli obtíže a kdy s ním nesouhlasí
• Případnou škodu na věci hradí výprosník majiteli (půjčiteli), ale jen za předpokladu, že se podaří prokázat, byla využívána nepřiměřeným způsobem
• jakmile výprosník věc ztratí, musí ji nahradit
• když ztracenou věc zase najde, vrátí ji majiteli zpět. A vyžádá si zpět původní náhradu, kterou majiteli už zaplatil
• pokud byla věc půjčena ještě někomu dalšímu, ale bez souhlasu majitele, pak se škoda hradí jen v případě, že by k poškození věci došlo i jinak (typicky opotřebení).

Švagr by potřeboval pár tisíc na tři měsíce, případně zimní gumy (teď hned) s tím, že vám později koupí nové, neb vaše současné ještě slouží – zde sepište smlouvu o zápůjčce

Jakmile se půjčují peníze nebo jiná zužitkovatelná (zastupitelná) věc, posouváme k zápůjčce. Dodejme, že zastupitelná věc je taková, která se použitím spotřebuje, a tak se musí vrátit věc jiná/nová. Zákon definuje zápůjčku takto: „zapůjčitel přenechá vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti, a po čase vrátil věc stejného druhu“.

Stranami vztahu jsou tedy zapůjčitel (majitel) a vydlužitel, všechny náležitosti zápůjčky najdete v § 2390 až 2394. Jestli se za zápůjčku bude platit nebo nebude, to nechává občanský zákoník na rozhodnutí jednotlivce.

Zopakujme, že výpůjčka a výprosa jsou vždy zdarma (tzv. bezúplatné).

Doba trvání zápůjčky může být předem sjednána. Pokud je na dobu neurčitou, dohodnou se obě strany na délce výpovědní lhůty. I zde je stanoveno několik práv a povinností, způsobů řešení případných škod a jiných komplikací. Se zápůjčkou se to tedy má následovně:

• jakmile se vrací věc stejného druhu, nezáleží na tom, jestli mezitím zdražila či zlevnila. Vrátit se musí stejné množství a kvalita (stejná užitná hodnota)
• lze ale stanovit platbu za zápůjčku v podobě navýšení vraceného množství zapůjčené věci nebo vrácení věci ve vyšší kvalitě – cosi jako úrok nebo poplatek
• souhlas majitele věci s jejím vrácením vyžadován není – a jestliže nebyla stanovena žádná úplata za zápůjčku a ani úrok, může k vrácení dojít kdykoliv

Zápůjčky peněz se týká ještě speciální úprava:

• zápůjčka peněz se vždy vrací v měně místa plnění. Jestliže se bude jednat o jinou měnu, než byla zapůjčena, musí být vrácena stejná hodnota
• v případě vracení ve splátkách dovoluje zákon odstoupení od smlouvy. A to v případě, kdy vydlužitel je v prodlení alespoň se třemi splátkami, nebo se splátkou jedinou, ale po dobu delší než tři měsíce. Při odstoupení lze vyžadovat splacení celého dluhu i s úroky. Toto ustanovení se smí týkat i věcné zápůjčky
• úroky lze ujednat také k peněžité zápůjčce a zápůjčce cenných papírů.

Peníze formou zápůjčky poskytuje často ten, kdo se půjčováním neživí – typicky půjčka mezi příbuznými, mezi přáteli. Často se setkáme i s pojmem „peněžitá zápůjčka“.

Ale zápůjčku najdeme i u P2P půjček – ovšem jen tam, kde jde opravdu o půjčku od soukromé osoby jiné soukromé osobě, bez prostředníka, který by peníze „přeposílal“. V tomto je ohromný rozdíl například mezi platformou Bankerat, a dalšími P2P platformami, jako jsou Zonky, Mintos nebo Bondster (například). Tomuto rozdílu bychom se ostatně mohli věnovat v některém z dalších textů. Investice do půjček docela frčí, tak ať víme, na čem u které platformy jsme…

V podnikání máte přebytečné peníze – a půjčíte je kamarádovi do jeho firmy, za úrok – tady už to bude úvěr (ale nikoli spotřebitelský)

Jakmile se posuneme do podnikatelské nebo profi úrovně, bavíme se o úvěru. Ten se dá rozdělit do dvou základních kategorií, a to je úvěr podnikatelský a úvěr spotřebitelský. Rozdíl mezi nimi už jsem popisovala, najdete jej v textech Proč se zajímat o název půjčky nebo Než podepíšete smlouvu o půjčce…, případně v textu Je to půjčka, zápůjčka, nebo úvěr?.

Co si odnést?

Výprosa, výpůjčka a zápůjčka se od sebe sice jen trochu, ale odlišují. Mají jiné výchozí podmínky a jiná pravidla fungování. Přitom jde o tu nejčastější formu půjčování, kterou pravidelně realizujeme. Ošetření smlouvou má smysl samozřejmě jen tehdy, když jde o půjčení věci nákladné, případně někomu, kde si nejste jistí správným zacházením apod. Když protistrana vztahu uvidí, že chcete smlouvu a navíc se vyznáte v pojmech, jistě bude k „akci“ přistupovat s větším respektem.